Měsíc zdravého pohybu - ten měsíc, který mě děsil ze všech nejvíc - právě začal. A teď vlastně ani nevím, proč jsem se tak bála. Jistě, mám sedavé zaměstnání a jsem spíš čtenář než sportovec, pohyb ale neznamená nutně sport. Abych se ujistila, že to se mnou a není až tak stašné, a abych se taky pokusila nakopnout se k novým aktivitám, budu si tu tenhle měsíc vést něco jako deníček pohybu. 

1. 5. 2017

Dnes jsem odpoledne řádila na zahradě. Okopala jsem další kousek zahrady, zbavila ho trávy, plevele a větších kamenů. Trochu jsem si zaječela, protože zpod jednoho kamene nečekaně vylezlo ohromné množství ryšavých mravenců. Zasela jsem kopr, červenou řepu a hrášek, protrhala ředkvičku a s potěšením jsem zjistila, že mi začíná lézt mrkev a špenát. 

Potom jsem se vydala na procházku se psem. Moje psí slečna už má svůj věk a navíc cukrovku, takže naše procházky jsou krátké a pomalé, ale jarní sluníčko mě pěkně nabilo energií, takže jsem se po návratu a malé svačince vydala na svoji ´opravdovou´ vycházku.

Už rok pravidelně chodívám na vodárku nad mojí vesnicí. Je na malém, ale relativně prudkém kopečku. Tuhle trasu jsem si oblíbila, protože mi zabere nanejvýš půl hodinky, takže tam můžu vyšlapat kdykoli, klidně i před prací. Když jsem tam před rokem začala chodit, trvala mi cesta mnohem déle - musela jsem jít pomalu a několikrát odpočívat, abych to vůbec udýchala. Dnes jsem nahoře raz dva a ještě si u toho zvládnu zpívat. Sice trochu zadýchaně a značně falešně, ale zato zvesela. Tentokrát jsem se vydala výš, abych se mohla projít lesem, a tak mi svižná procházka zabrala asi dvě hodiny. 

Chystám se ještě na jógu. Cvičím podle videí jedné sympatické ženy, její sestavy mě prostě baví - nejsou náročné na provedení, ale člověk stejně cítí, že dává svalům pořádně zabrat. Tahle ´moderní´ jóga se mi všeobecně líbí, soustřeďuje se jen na cvičení a dýchání bez všeho toho duchovního přesahu, který mně osobně nic neříká. 

2. 5. 2017

Dnes jsem si přivstala a dopřála si rozcvičku. Poslední týdny se snažím dodržovat ranní a večerní desetiminutovky, aby tělo nezahálelo, navíc se mi pak opravdu líp spí i vstává. 

Musela jsem z postele dřív, abych stihla okopat a připravit k použití další kousek zahrady, než začně pršet. Stihla jsem to tak tak. 

Po lehké sváči jsem si udělala step-test, který se, pokud se nepletu, objevil už v pilotní verzi Prožij rok zdravě. Tehdy jsem se sotva vešla do průměru, teď už mám našlápnuto k nadprůměru - stačil by mi doslova jen jeden krok. 

Po včerejším blbnutí v zahradě mě začala pobolívat záda, a jelikož jsem se dnes přes hodinu hrbila nad kreativní výtvarnou činností (no dobře, jen jsem si kreslila tričko na letošní Den Hvězdných válek), bolí to pořádně. Držím záda v teple a snažím se je pomalu, nenásilně rozhýbat.

Celý den jsem fňukala, jak mě bolí záda, ale když se venku k večeru vyjasnilo, musela jsem vyrazit na čerstvý vzduch. Vydala jsem se na kopec nad sjezdovkou a sledovala západ slunce. Byl to dokonalý lék na pocuchané nervy.

3. 5. 2017

Po včerejším šplhání nad sjezdovku mě trochu bolí nohy. Přesto jsem neodolala a po rozcvičce a snídani jsem se vydala na půlhodinovou procházku. Opět do kopce - mám holt ráda výhledy.

Do pátku budu mít v práci odpolední, takže kromě ranních a večerních desetiminutovek mě moc pohybu nečeká. Zkusím poslechnout zdejší doporučení, a kdykoli mě nikdo nebude otravovat, aspoň se trochu protáhnu nebo jen tak vyjdu schody. 

Měsíc pohybu mě začíná docela bavit. 

4. 5. 2017

Dnešní vážení mě opět nepotěšilo. Už asi třetí týden se mi hmotnost nechce hnout. Zkusím si na zkoušku zvednout příjem a uvidíme, co to udělá. Všímám si ale, že poměr svalů a tuku se v mém těle začíná pomalu upravovat, tak aspoň z toho mám radost. 

Odpoledne opět strávím v práci, takže pohybu moc nebude. Dnes to nevidím ani na procházku, v tomhle počasí se mi vůbec nechce. Takže jsem odkázaná jen na protahování a schody. 

Příští týden by se počasí mělo umoudřit, už aby to bylo. 

5. 5. 2017

Dnes ráno mě bolela hlava. Během týdne se mi dost špatně spalo, každou noc jsem naspala nanejvýš pět hodin a tělo mi tímhle způsobem dává za vyučenou. Vykašlala jsem se tedy na cvičení i vaření a zůstala jsem do dvanácti v posteli. Jídelníček ani pohyb dnes nesplním, ale je to lepší, než trčet v práci s migrénou.

Vytvořila jsem si plán pohybu na tenhle měsíc, teď mi jen zbývá ho dodržet.

6. 5. 2017

Dnes jsem vstávala později než obvykle - čerstvě oprané peřiny byly tak voňavé a pohodlné, že se mi z nich nechtělo. Odpoledne jsem tančila kolem sporáku (a to tančení myslím doslova, když vařím, stává se ze mě divoch). Po dnešním vážení jsem si skutečně zvedla příjem, uvidíme, jestli se hmotnost začně hýbat. 

Pomalu se chystám na noční směnu, tentokrát dvanáctku. Mezi naše povinnosti na noční patří umývání schodů, úklid recepce a žehlení ručníků, ale to všechno je práce nanejvýš na dvě hodiny. Abych nezahálela, až práci dokončím, přibalila jsem si do tašky rotanu a malé činky. S tím už se dá něco vymyslet. Hlavně nechci jen tak sedět a tupě koukat na televizi. 

Po výplatě hodlám zainvestovat do nějaké posilovací gumy, i to se mi bude na noční směny hodit. 

Jestli budu ráno po příchodu domů ospalá, půjdu samozřejmě spát. Jestli ne, vyjdu si na pěknou, klidnou procházku kolem řeky, abych připomněla svému tělu, že ho mám ráda a nenutím ho se stále za něčím honit. Zítřek pro mě bude odpočinkovým dnem.

7. 5. 2017

Po noční jsem spala jako mimino. Dnes se nikam nehoním, půjdu jen na pěknou uklidňující procházku a večer si dopřeju nějakou pohodovou jógovou sestavu a půjdu brzy do postele. Zatím se mi moc nedařilo, ta uvidím příští týden, jestli s tím pohybem konečně pohnu. Jsem si prozatím jistá jen sobotou, to budu mít pohybu určitě dostatek: Chystám se totiž na koncert a hodlám to na parketu pořádně rozbalit!

Snad se vám první týden měsíce pohybu povedl podle vašich představ ;)